Odlet, neboli den s velkym D a čtyřdenni cesta na New Zealand
ODJEZD A CESTA NA NEW ZEALAND
6.10.2008
Vstavame
ve 4 rano a na patou nas veze mamka na autobus. Na zastavce probiha louceni(to
ja nerad) a v pet odjizdime z naseho města Velke Bitese. Po pul sesty
sme v Brne u Grandu a v šest nam jede studentak do Vidne. Cestou se
pokousim usnout, ale nervozita je silnejsi nez unava… V 8:45 sme ve Vidni
na letisti. Ještě doma sem psal trem holkam, který leti ve stejnej den jak my,
ze se na letisti potkame. Deme se rozhlidnout odkud nas odbavi a do dvanacti
cekame a nemame si ani kde sednout. Kousek od nas je taky jeden par a ja si
rikam, ze to sou urcite cesi a taky leti na Zéland. Omotavaj si krosny folijou
a my se na ne divame, jelikoz mame jenom potravinářskou a oni měli velkou
balici folii. Když odesli deme je napodobit a balime mou brosnu. Mame ale jenom
jednu rulu a ta vychází tak tak na jednu krosnu. Nastesti tam je stroj a
chlapek, kterej to bali. Deme za nim a za 7ecek nam bali druhou krosnu. Po
zabaleni potkavame ty tri holky, jak sem jim psal. Kecame vo ceste a co mame a
nemame sebou atd. Po odbaveni a všech procedurách potkavame ještě Ilonu, která
taky leti na Zéland. No seslo se nas v jeden den skutecne hodne…J
Odlitame
ve 13:30 a mame mista vedle zachodu. No neda se svitit… Nastesti vedle me nikdo
nesedi, coz se divim, ale je to jenom dobře. Aspon se nemusim mackat…. J Devět hodin v letadle se
dalo vydržet. Mezi tim probehla vecere a snidane. Na obed sme si dali kure na
kari s rejzou a bylo to v pohode. K tomu nejaky ovoce a salat
s dresinkem. Na veceri si davame lososa s testovinama a salatem. K tomu
pudink a zase nejaky ovoce. Ke kazdymu jidlu ještě davali takovej pocenej
koblizek s maslickem. Let byl v pohode bez nejakejch problemu.
7.10.2008
Do
Bankoku prilitame v 5hodin rano Thajského casu. Při vystupovani
z letadla nevěrim svým ocim, jakej nechali v letadle lidi mrdnik jak
nekde na smetaku. No hold prasat sou na celym svete… Na letišti cekame asi
hodinu nez uklidi a dotankuji letadlo a nalozi zavazadla jinejm pasazerum,
kteří pristoupili. Seznamujem se z dalsim parem(Dusan a jmeno jeho
girlfriend me nejak vypadlo), Michalem z Prahy, Pavlou z Kurimi a
Ilonou. V šest nastupujem zpatky do letadla. Uz su z toho sedadla
uplne na maderuL Nastesti ma každý sedadlo svůj ovladac a obrazovku, tak se zabavuju
hrama, který sou v nabidce. To me na hodinku zas vytrhlo z toho
dlouhého cestovani. Cestou dostavame ještě snidani a davame si něco o cem
nevime co je. Pak zjistujem, ze to byla ryze s nějakým masem nebo co. No
moc dobry to nebylo, ale zas sem se z toho nepo….l. Před priletem na
Taiwan vyplnujem ještě vstupi kartu, kterou nam pak necvaknou do pasu. V Taipei
sme asi za tri hodinky a u vychodu na nas ceka hezka slecna s ceduli s
nasema jmenama a ukazuje nam kam mame jit. Loucime se s holkama a deme
dal. U prepazky se davame do kupy s Michalem z Prahy, Pavlou
z Kurimi a Ilonou z Hradce a chlapek nam vysvětluje, kdy nam jede
odvoz do hotelu a dava nam samolepky, aby sme byli viditelni a papiry do hotelu
od Eva Air. Dodavka nam jede ve 12:30 ze stanoviště cislo 5 před odletovou
halou. Takze mame dost casu na rozhlidnuti po letisti. Maj tady bezdrat, tak
s Michalem zapiname notebooky a koukam do mejlu a mam tam odpověď od
Philla Millera majitele firmy s mrazakama z Glenfieldu. Kontakt sem
mel od Zbyska (z Bitese), kterej tam asi před rokem delal. Napsal me, ze mu mam
po priletu na Zéland zavolat a domluvime se na schuzce. Mam radost a doufam, ze
to vyjde. Asi ve 12:40 prijizdi dodavka a odvazi nas do hotelu. Jede nas sedm
cechu a nejakej divnej deda. Jedem po dalnici a po 20 minutach sjizdime do
takovy divny ctvrti. Rikam si, tak to budem spat v nějakým zaplivanym
hotelu a vono ouha. Vystupujem v 5*****ckovym hotelu a sme
mile prekvapeni. Vyrizujem klice a deme do pokoju. Ale zrada, na pokojich se
jeste uklizi tak se vracime zpatky na recepci a recepcni se nam omlouva a
posila nas sednout si na gauc pred recepci. Za chvilu prichazi a dava nam
poukazy na kafe zdarma jako omluvu za ty pokoje. Deme si sednout do kavarny
vedle na kaficko. Cekame asi pul hodinky a recepcni nam nese nase vytouzene
klice. Domlouvame se jeste, ze vecer pujdem ven, sehnat neco k jidlu a ze se na
osmou sejdeme pred pokojama. Zaplouvame do pokoje a nevime kde se zapina
elektrika, protoze nic nefunguje. No, hlavne ze se muzem vosprchnout a
natahnout. Spime do sedmy vecer, kdy uz je venku tma. Na pokoji je tma jeste
vetsi a ne a ne prijit na to, kde se ta stava zapina…L Jeste, ze mam tu Janicku.
Hned za dverma je takova krabicka, jak na kreditku a do ni se dava ta visacka
co je na klici. No a hned vsechno funguje…J))) Kolem osmy se slizame pred pokojama a
Michal vaha, jestli ma jit. Nakonec de taky, takze deme vsichni. Nocni zivot je
tady opravdu rusnej a kousek od hotelu je trznice, kde zkousime nejaky mistni
speciality. Ja raci moc veci nekonzumuju, pac mam starch, abych se v letadle
nepo..al. L
Ale jedno sousto zkousim a neni to zas tak spatny. Jana a zbytek sestavy si
davaj do nosu. Jeste bloudime po ulicich a najednou se ztracime nekde v
ulickach. Jeste ze mame ty vizitky z hotelu a Michal se pta mistnich na cestu.
Mame jeste chut na pivko a navstevujem jednu bambusovou hospodu a davame si
mistni pivo Made in
8.10.2008
Dali jsme si sraz na snidaňu v 7.00 přede
dveřmi, a tak vstáváme asi v půl sedmý. Moc se nám nechce. Včera jsme
přece jen přišli docela pozdě. Ale nakonec se vyhrabem. Na chodbě se pomalu
všichni scházíme a shodujeme se na tom, že tak brzká hodina nebyl nejlepší
nápad. Ale nevadí. Jedinej kdo nevstal byla Ilona, ale nechtěla vzbudit, tak
jsme ji nechali spat. Jdeme na snídani. Ta je formou bufetu. Bereme talířky a
začínáme obcházet stoly, nejradši bysme si dali od každého trochu, ale to bysme
se pak ani nehnuli. Dáváme si hlavně míchaný vejce, salám, sýr, máslo, jam,
veku. K pití kafe a džus. Najdou se tam i jídla tradiční taiwanské
kuchyně, ale do toho se nepouštíme. Později se ukazuje, že ta brzká snídaně
nebyl tak špatnej nápad. Asi po půl hodince se dovnitř nahrnula skupina asiatu,
vypadalo to jako nájezd kobylek. Po snídani balíme věci a pomalu se scházíme na
nádvoří u fontánky. Petr objevil automat na krmení pro rybičky a jedno balení
kupuje. Jakmile se s tím přiblížil k jezírku, všude se objevujou ryby
a začíná krmení dravé zvěře. Když jsme všichni, vyrážíme na recepci, kde se
domlouváme, že na letiště se dopravíme sami a ptáme se na cestu do města.
Nejlepší způsob cesty je vlakem. Ještě necháváme vzkaz Iloně pode dveřmi. Když
míříme z hotelu, ptáme se vrátného na cestu k vlaku. Říká, že pěšky,
je to moc daleko a navrhuje nám taxik. Protože cena není vysoká, berem ho a
souhlasíme, aby nám ho zavolal. Vracíme se do haly a čekáme. Zachvěli je tady a
my se vydáváme na cestu. Cesta taxikem nás stála 120 NT $. Na nádraží kupujem lístky
(jeden stojí 125 NT $). Zrovna nám to jede, tak rychle míříme na
nástupiště. Na lístcích jsou i čísla vagónů a sedadel. Na našich místech sedí
lidi, kteří nás ochotně pouštějí. Cesta trvá asi 40 minut. Cestou pozorujem
okolí. Baráky jsou špinavý a bordel je všude. Petr dělá i nějaký fotky. Hlavní
nádraží (Main station Taipei) v Taipei je zastávkou MRT (Taipei Tube).
Rozhlížíme se a jdeme se zeptat odkud to jede na letiště. Chvíli nám trvá než
zastávku najdeme. Pak zamíříme na metro. Ptáme se na celodenní lístky, ale ty
jsou drahý, tak kupujem lístky na jednu jízdu. Ceny jsou závislý na počtu
zastávek. Pět zastávek stojí 20 NT $. My jsme koupili lístky za 25 NT $. Nejde vlastně moc o lístky,
jsou to plastovy žetony s čipem, který se v hodí do turniketu, při
vstupu vypadne na druhý straně a vy si ho vezmete s sebou, při výstupu
zůstane v turniketu. Nasedáme do metra a míříme směr Sun Yat-Sen Memorial
Hall. Zastávka je jen kousek od památníku. Obrovský chrám je obklopen krásnou
zahradou. Z dáli už na nás shlíží Taipei 101 (výška